__________________________________________________DREAMING EVERY TIME AND FOREVER________________________________________________________

Zpověď

9. února 2009 v 12:52 | Niky737 |  Poezie
Boužel jet to tak, je to moje cesta ven.
Lék na to když hroutí se mi sen.
Ano je to tak. Je to cesta z mého vězení.
Obávám se,že pro tento okamžik se ti nezmění.

Opravdu v tom nehledám žádné řešení,
prostě když padáš dolů, tak chytneš se lešení.
Malej ventylek, když je přeplněná tvoje duše.
Já dávám špeky, ty se zas modlíš tiše.

Bojím se slz a tak radši píšu slova.
Je mi trochu líp, když hladí mě bílá vdova.
Jsou o něco lehčí ty prázdný dny.
No a v noci aspoň nepřicházej děsivý sny.

Je to moje víra v lepší zítřek.
Je to moment kdy nebolí mě vnitřek.
Velká stopka, když naděje se ztrácí.
Najednou moje černý stíny se vytrácí.

Je to ulehčení, je to okamžik svobody.
Pro tebe nejspíš nesmyslné důvody.
Není to pomoc, není to ulehčení.
Jen krásný okamžik bez mučení.

Tak končím svou zpověď,
už dostal si na otázky odpověď.
Teď musíš mi ty něco zodpovědět.
Máš mě i přesto rád? Prostě musím to vědět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 f.g f.g | E-mail | 17. února 2012 v 20:37 | Reagovat

moc pěkně napsané,...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama