__________________________________________________DREAMING EVERY TIME AND FOREVER________________________________________________________

Bez jména

21. ledna 2009 v 10:25 | Niky737 |  Poezie
Je to smutný jako jednočlenná rodina,
jako sto let starej příběh lásky.
Dlouhý, jako před popravou poslední hodina.
Jako když neznáš odpovědi na otázky.

Do mraků chtěl bys vykřičet bolset svojí.
Přemýšlíš zda tenhle svět za to ještě stojí.
V krku strašně pálej tě slzy,
očekáváš konec, který přijde už brzy.

Do těla, jako víno vniká ti chlad.
žaludek v křeči, jako bys měl hlad.
Navždycky chtěl by si zapomenout.
Bez starosti životem zase si plout.

Je to smutný jako jednočlenná rodina,
jako stlo let starej příběh lásky.
Dlouhý, jako před popravou poslední hodina.
Jako když neznáš odpovědi na otázky.

Mezi žebry pálí tě ledová dýka.
Chvíli nenávidíš a chvíli se ti stýzká.
Denně doufáš a pomoc nepřichází.
I když se snažíš nic ti nevychází.

Bolí to, ale zkus zase naplno žít,
pak třeba přestaneš smůlu mít.
Bolí to, ale zkus zase naplno snít,
a pak třeba dokážeš pro ty sny žít.


Tuhle básničku jsem napsala, je to o ztrátě chuti do života. Takový to když už nevíte co dál a už ani nechcete aby bylo nějaký příště. Jenže nevím jak jí mám pojmenovat. Chtěla jsem proto poprosit, jestli si jí někdo přečte a jestli se mu bude líbit, napište návrhy na jména.

Moc díky vaše Niky737
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 iveta iveta | 17. prosince 2009 v 20:02 | Reagovat

ahojky tva basen je moc krasna pojmenovala bych ji smrt ci navrat do zivota?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama